k6.sk - literárny server

,,Podívej se na ni jak slintá.“

,,Ježíši Kriste, to je ale hnus!“

Jeho babička byla během svého života sadistická svině dohlížející v koncentračním táboře nad popravami nemluvňat. Ale teď ležela na marách. Jmenoval se Jiřík a kamarádil se se Zbyňkem. To byli takoví dva malí, rozmazlení a velmi otravní hajzlové. Jeho babička jen ztěžka dýchala a zdálo se, že stále tvrdě spí, že ještě není skutečně mrtva. Ale Jiříkovi rodiče ji chtěli pohřbít co nejdříve. Protože už tenhle pokoj nabídli k pronajmutí. Navíc je jejich vlastní matka srala. Vlastně to byla jen matka Jiříkovy matky. Jiříkův tatínek tu ženu bytostně nenáviděl. Vždyť ji taky opovržlivě říkal:

,,Ty jedna tchýně!“

Ta žena byla opravdu velice pitomá. Její intelekt byl na pováženou. Nacházel se někde na hranici neurčita a neexistence. Navíc měla tolik vrásčitou kůži. Že tomu člověk jen ztěží uvěřil a ještě se mu navíc u toho zvedal žaludek. Nikdo nevěděl, kolik jí je vlastně let. Jiříkův tatínek ji jednou temné a bouřlivé noci. V záplavě blesků a dunění hromů. Omráčil těžkým, desetikilovým kladivem. Myslel si, že je mrtva a už se těšil na chvíli, kdy řádně oškube prvního nájemníka. Ne, že by byli právě chudí, ale rádi shromažďovali majetek. Jenomže když vešel ráno do kuchyně, tak ke svému zděšení starou spatřil. Jak tam sedí u stolu a popíjí kafe. Jiřík, jeho děcko, se před ní svíjí v křeči a řve:

,,Jé, babi, ty máš ale tak pitomý účes! Hehehe. Hehehe. Hehehe.“

Pravda, babka nevypadala právě příliš vábně. Noční přepadení na ni zanechalo přeci jen jakési neblahé následky. Měla totiž ve vlasech mozek promíšený s krví a mozkomíšní tekutinou. Jiříkův otec však netušil, že od dob druhé světové války zásadně mozek nepoužívá. Vzal si ji totiž do parády doktor Mengele. Chtěl z ní udělat super ženu. Mengele totiž strašně rád četl comicsy o Supermanovi. Dokonce ji vlastnoručně spíchl na chachravém šicím stroji úplý modrý obleček s červeným trojúhelníkem na hrudi a velkým žlutým Ž(et) uprostřed. Ale to už do kuchyně vstoupila jeho manželka. Dala Jiříkovi pár facek, aby se choval slušně. A píchla své matce do nohy petrolej. Zmlácený Jiřík poté řekl:

,,Tak já si du hrát za Zbyňkem.“

,,A já se du osprchovat,“ řekla ujetě lascivně jeho matka a hodila chlípným okem po svém choti. Ten myslel, že se namístě zhroutí, protože věděl, co to znamená.

SEX! Ach bože.

Jen co vstoupili do koupelky a pustili na sebe sprchu s vřelou vodou. Začali spolu divoce obcovat. Div, že si nezlámali kostrče. Říhali rozkoší. Prděli uspokojením. A když se konečně dostavil onen kýžený orgasmus. Usnesli se oba mladí manželé s konečnou platností na tom, že musí koupit novou, větší vanu. Jiřík je při jejich tělesném běsnění pozoroval velikým loveckým dalekohledem.

,,Podívej na ty prasata,“ řekl Jiřík Zbyňkovi a předal mu dalekohled. Aby se sám na vlastní oči přesvědčil, kam až může vést manželství. Mezitím jeho babičce zčernala noha. A dalo by říct, že se ji i zdravotně přitížilo. Protože namleté kafe nebylo nic jiného, než obarvený arzenik. Dělali to takhle s babkou už po léta. Ale jako by byla, chuděra, nesmrtelná. Avšak aby je nepřekvapil nějaký náhlý zvrat. Vyhodil ji Jiříkův tatínek z pokoje postel. A z několika hrubých a tvrdých fošen ji jen ztloukl máry. Na kterých měla od té doby spát. Též ji vymontoval žárovku, aby si tam nemohla svítit. A šetřila tak elektřinou.

Jiřík tam teď u ni v pokojíku stál se Zbyňkem a svítili si na ni baterkou. Zbyněk se zeptal Jiřího:

,,A ty si Juro myslíš, že opravdu někdy zemře?“

Ale to už se jim před vyděšenými, naducanými dětskými tvářičkami pozvedla stařecky kostnatá ruka. Otevřela se i popraskaná víka prosáklá sytě bílým hnisem. A objevil se ďábelsky uhrančivý pohled jako snad nějaký všeprostupující rentgenový paprsek. Po chvíli nastálého ticha se také ozval morbidní přidušený hlas přicházející jako by odněkud ze záhrobí. Který přesvědčivě pravil:

,,Neboj Jiříku, já vás stejně všechny přežiju. A vlastnoručně vám vykopu hroby. Naseru tam, a pak vás tam hodím.“

Ale to už do pokoje vběhl jako by instinktivně Jiříkův otec. Měl puštěnou vrtačku, kterou následovně zabořil reflexivně do babčina břicha. A udělal tím tak obrovský sajrajt. Jiříkův nejlepší kamarád jenom tak na to vyjeveně zíral. A nezbývalo mu, než to okomentovat slovy:

,,Tak tedy tomuhle říkám harmonické rodinné vztahy.“

Pročež si šli raději hrát společně na pískoviště. Dělat bábovky. A bagrovat umělohmotnými bagry hluboké jámy připomínající vzdáleně hromadné hroby plné nahých lidských těl s prostřelenou lebkou. A nakupených na sebe jedno přes druhé.

27. listopadu 2004

Chlív out