k6.sk - literárny server

Smrtelná dávka sexu ještě nikomu neuškodila. Bóže, trocha těch vraždících ejakulátů a roztomilý dětský úsměv na rtech. Lucie se na vás taky usměje a štípne se do zadku. Divím se, že ji to nebolí, ale zadek má opravdu hezký, skoro až žádný. Ale to má od těch granulí štěstí. Kdyby si jen nepouštěla tolik žilou, možná by pak i přibrala. Nedával jsem tomu však příliš velkou pravděpodobnost a to ani tehdy, když po mně hodila kalhotky. Vždycky se mi rozpadly na obličeji. Šel z toho na mě až smutek, protože jsem k nim nestačil ani přivonět. Miluji vůní dívčích kalhotek a říkám to i Lucii. Jenže ta si nenechá nic vysvětlit, ani to, že jsem se líbal s chlapem. Řekla jen:

,,No a co, mně se taky líbí ženské a nic z toho nedělám.“

Zívl jsem nudou. Řekl jsem ji:

,,Víš co, radši se už oblékni a běž. Běž mi uvařit kakao, připrav sýr a máslo. A v obchodě kup čerstvé pečivo. Než začnu malovat, potřebuju se najíst a trochu prospat.

,,Jenže ty spíš pořád,“ oblékla si Lucie kombinézu. ,,Ty spíš pořád a vůbec nechrápeš!“

Znovu jsem zívl. Měla sakra pravdu. Vlastně jsem pořád tak akorát jen jedl a spal a spal a jedl a taky bral nějaké ty patáky a nebo chlastal pivo, víno či rum. Zahulil jsem si a vlastně ve skutečnosti nikdy nic nenamaloval. Snad jen před léty, ale to jsem žil ještě s Janou. Jana byla fajn holka. Měla zadek. Takový poměrně velký zadek. Rád jsem to s ní dělal zezadu, protože ji to bolelo.

Říkávala:

,,Petře, au. Nezajížděj do mě tak hluboko.“

Ale já se takhle vždycky rychle udělal. Přistihla nás při tom i její mladší sestra. Chtěla se dívat na televizi, ale my tam souložili. Bylo to celkem fajn. Pak jsme se všichni tři zkouřili v koupelně. Zhulil se s námi i jejich malý a protivný pes. Začal štěkat, a pak omdlel.

Eduard z Přerova Janě říkal:

,,Rozejdi se s ním, je to šílenec..., ale jednou z něho bude dobrý spisovatel.“

Myslím, že mi tak trochu záviděl a taky chtěl bezesporu šukat Janu. Zlomil jsem mu za to flétnu. Pomaloval sytě rudou dveře od hajzlu a nakonec mu z okna jeho bytu vyhodil všechny nože co tam měl. Pak mi zakázal přístup do svého bytu, ale moc mu to nepomohlo, protože já měl klíče. Jana mi nechala udělat duplikát, abych mohl přijít kdy se mi zachtělo. Jana s Luckou bydlely u Eduarda na privátě. S oběma jsem spal a měl jsem je rád. Teď už nemám rád nikoho. Jsem sám a piju. Docela mi to vyhovuje.

20. prosince 2003

Chlív out