k6.sk - literárny server

Na sedmém poschodí v paneláku,
žil jsem svúj sen o náklaďáku.

Že na nem ujel jsem tisíce mil,
za každou desátou pivo jsem pil.

Když na mne jednou dolehla noc,
sníval jsem pod hvezdou, né zas tak moc.

To abych znova za volant sed,
nadále mohl spoznávat svet.



Po ránu rituál s hrnkem kávy,
ten umel vodplašit bolest hlavy.

Spokojen koukal jsem kolem sebe,
dálnice, hory a modré nebe.

Píseň o svobode vítr mi hrál,
problémúm za zády když jsem se smál.

K tomu tak v zubech trs trávy mít,
pod sluncem našel bych konečne klid.



Jednou tak za jazdy treštil jsem zrak,
na predným skle když končil pouť vták.

Pak jsem se vohlédnul spet do zrcátka,
zistil jak pozemská pouť je krátka.

Nebožtík ale šel pryč spokojen,
neboť když končil, žil si svúj sen.

Takhle ňák vidím to dlouhé léta,
když budu vodchádzet, tak chci létat.