k6.sk - literárny server

Svetlomodrý lúč
prelomil okennú výplň,
záclona pohladila ospalé chodidlá,

a já se cítím
jak kdybych nikdy neměla vstát
protože bez tebe jsem
sama-
pouze mrtvým stínem,
bez tebe i ten čaloun
ponurně vzhlíží
na nebesa ...

Vlhké ráno
špičkami zmáčalo podlahu

za tím oknem cítím
zmatek,
když ho zavíráš,
děsím se zvuku ticha ulic ...

Poď, okúpeme sa v objatí
so zažmúrenými očami,

... v kúte poletujú
čiastočky prachu
a tieň záclony zahalí telá

stín se loudá,
stín šeptá,
stín naslouchá,

je snad láska pouze iluzí?


Sme sladkovodné ryby,
bez žiaber,

na súši, pošteklím ťa
a zahanbená nahota

prikryje spánok.