ŠŤASTNÁ RODINKA

autor:: Chliv out

rubrika:: poviedky

Šťastná rodinka se rozjela na výlet. Vytáhli ze skříně kolečkové brusle a udělali první pohyby. Maminka si pod zástěru zastrčila sekáček na maso. A tatínek ještě stačil brzy zrána upéci chléb, do nějž důmyslnou až bezmála ohranou pečlivostí uschoval zrezivělou pilku na železo. Maminka vypadala sexy. Měla na sobě kalhotky a ještě spoustu dalšího oblečení. Tatínek pro změnu vypadal jako vyložený impotent a byl dočista nahý. Jeho tělo zhusta porostlé chlupy vypadalo ohyzdně. Měřil přes dva metry a neměl vůbec žádné svědomí. Jejich dvě děti, chlapeček a holčička, připomínaly tak trochu opice. Tváře decentně zdevastované. Intelekt na hranici neurčita. A odulé pysky. To byly takové jejich hlavní rozpoznávací znaky. Neustále poskakovaly z místa na místo, a tu a tam se jim zvrátila bezvládně hlavička a nebo jim vytryskla krev z nosu. Maminka se na ně podívala, a pak se obrátila na tatínka a řekla:

,,Hej, chlíve, nejspíš pojedeme do parku. Co ty na to?“

,,Jo, to dáme. Zalomíme to u rybníčku se zlatými rybičkami. Je tam docela dobrý keř, kde bych se mohl pohodlně vysrat. Víš přeci, lásko, jak jsem dosraný.“

,,Jo, to jo. Skoro jako můj vlastní fotr, než jsme ho museli pohřbít.“
Odráželi se co noha nohu mine a kolečko za kolečkem se otočí. Bylo parné léto a po ulicích se proháněli divocí lidé skrz naskrz prosáklí bestiální senilitou. Boulili oči a kdoví proč, se neustále tahali za spodní ret. Asi chtěli vypadat zajímavě.

,,Hej, pičo,“ oslovil po chvíli tatínek maminku, ,,když už jsi vytáhla toho svého fotra z tenat a zavějí prachu zapomění, vzpomínáš si jak jsem mu nedopatřením uhryzl šulina v pokojném domění, že to je tvoje pipka? To ti byla ale sranda, co?“

,,No jasan, čuráku, ale já tomu starému opelichanému dementovi říkala, aby nestrkal svoji holou smrdutou zadnici tam kam nemá. Ale byl zvyklý mě prznit již od dětství a prostě nenapravitelně chtěl při naši souloži ležet mezi námi...“ Ale to už maminka nedořekla. Nějaký pouliční strážník s mikroskopickým mozkem a obrovskou cedulkou s identifikačním číslem na ni zařval:

,,Hej, děvko, ukaž občanku a nebo cecky.“ Tatínek tu jeho vrcholně obscénní vulgaritu majestátně ignoroval a evokoval tak svoji nadřazenost. Popohnal rákoskou děti a jeli dál. Do parku to už nebylo daleko. A však maminka si jistě poradí. Vždyť se dokáže o sebe postarat sama. Zastavila se před sexuálně deviantním nadrženým strážníkem. Byla to známá firma nesoucí číslo 8 800, která běžně na zalidněných ulicích znásilňovala klidně a volně za popelnicemi za bílého dne chudáky devadesátileté stařečky. Ti při aktu lásky a za vrcholu rozkoše křičeli jako pominutí blázni tak hlasitě, až jim z úst vypadla protéza a dásna zaplavilo nekontrolovatelné množství slin, stejně jako se přibližně v tu samou chvíli zaplnil jejich kaďák obrovskou spoustou strážníkova semene, který si pak spokojeně otřel rukávem pyj a odskočil si na borovičku. Maminka si ale před ním jen vykasala sukni, aby zakryla svůj manévr ruky, kterou obratně zajela pod zástěru, odkud opět tryskem vyrazila směrem ke strážníkovu hrdlu. Čepel sekáčku na maso udělala své. Strážník 8 800 už ani nestačil naposledy ztěžka polknout. Jeho bezvládné tělo kleslo k zemi a vytvořilo ošklivou louži načernalé krve. Maminka měla ale s ním i přesto soucit, a tak ho rozsekala na malé kousky a poté to uniformované svinstvo odhodila do odpadkového koše. Pročež se rozjela svižnými pohyby za tatínkem a dětmi.

V parku to vypadalo hezky. Byl to tam samý přirozený úchyl, plastová láhev a umělohmotný kelímek od nedojedené kremžské hořčice. Též se tam válely hromady vysmažených smažek a několik ortodoxních jedinců dokonce v poklidu prodělávalo příjemný odpolední absťáček. Tatínek vybral volný palouček u svého oblíbeného keře a šel se okamžitě do něj vysrat. Děti rozpůlily chleba a šly si se zrezivělou pilkou na železo hrát na hrobníka a hrob. A maminka, tak maminka si šla zašukat. Vyhlédla si takového docela pohledného třináctiletého chlapečka. A protože se vzpíral, dala mu pár facek a pod výhrůžkou nezkrotného násilí se jím nechala temperamentně znásilnit přímo na chodníku mezi chodci. Hekala a byla šťastná. Skoro bezmála téměř jako její muž, který za vrcholný okamžik svého orgasmu považoval chvíli, kdy vyloudil z těla hovno, do kterého se s vervou sobě vlastní okamžitě pustili přecitlivělí červení mravenci číhající v záloze za skupinkou nevelkých kamínků a stébel trávy.

21. srpna 2004

Chlív out

napísanísané:: 21.8.2004

prečítalo:: 1228 ludí