VÁŽNÝ ROZHOVOR MUŽŮ O ŽENÁCH
autor:: Chlív
rubrika:: poviedky
,,Pohlavní styk bez dalšího pohlaví není k ničemu,“ vysvětloval jsem Olinovi a Judemu. Situace byla opravdu velmi vážná, a tak jsem si pro jistotu povytáhl své žlutě kostkované trenýrky.
Seděli jsme v pološeru přicmrndle malé místnůstky kolem malého a nakřápnutého kulatého stolu v pruhovaných rozkládacích křesílkách, co někteří pošuci nosí k vodě, sádelnatě v nich dřepí, usmívají se na ženská ňadra a porovnávají je s těmi svými. Taky to tak často dělám.
Kouřili jsme dlouhá Havana. Vyfukovali z úst hustá oblaka namodralého dýmu a do uší nám řvalo v nekonečné smyčce opakující se Promises od Cranberries. Připadalo mi to, jakoby se i strop snižoval. Byl to takový ten všeobjímající stísňující pocit, když ležíte ve vaně a máte kocovinu. Neteče teplá voda, ale vy se vlastně ani stejně nechcete koupat. Ocitnout se tam, bylo s určitostí jen dílem náhody, tajuplných okolností a litrem a půl rumu.
Vzpomínám si, jak se mi kdysi Olin, za rohem Kultury nedaleko Pekla, svěřil:
,,Víš, Petře, miluji vůni svého žaluda. Mám takový malý pokoj a v něm dvoupatrovou postel. Víc se mi tam toho ani nevejde.“ Zapálil jsem si Stařenu, vypadalo to totiž na dlouho, ale chtěl jsem mu dát příležitost, jen ať se vypovídá a já o tom pak nezištně napíšu. ,,Ležím v posteli a jsem vzrušený,“ pokračoval Olin. ,,Dívám se na svůj jako vlašský ořech nateklý a stejně i tak zvrásněný žalud, roztahuji doširoka nozdry a vdechuji. Je mi to ale málo. Potřebuji víc. Jsem na tom doslova závislý, skoro třeba jako někdo na techu. A tak ho prostě natáhnu a přiložím si ho až přímo k nosu...“
,,Oline,“ skočil jsem mu do řeči, protože mě to skutečně k mému překvapení zaujalo, ,,ale to není normální!“
,,Já vím, vždyť se k tomu dostanu. Protože pak mne najednou přepadne deprese jako hrom a já si řeknu: A co když to je, do prdele, nějaká smradlavá úchylka a já jsem úchyl...! A sebere mě to tak, že vstanu z postele, zastrčím si ho do nohavice a jdu do kuchyně. Otevřu ledničku a naberu si plnou velkou lžičku tatarky a začnu ji převalovat v ústech...“
,,Oline, ty na něco narážíš?“
,,Ne, proč?“
,,No, já jen tak. To víš, to ta tatarka. Znal jsem jednu takovou holku, jmenovala se Kristýna a kdysi hodně dávno ji bylo čtrnáct let a nosila ustavičně na zádech takový ten směšný mini baťůžek a pokaždé se tě doslova nalitá stupiditou zeptala: Že nevíš, co v něm mám? Co by tak v něm asi mohla mít, že?“
,,Byl plný prezervativů,“ řekl lakonicky Olin.
,,Tys ji znal?“
,,Ne, proč?“
,,No, já jen tak. Co kdybychom šli na pivo?“
,,Hm, tak jo.“
Ale teď jsme tam seděli, bafali náruživě doutníky a situace byla vskutku vážná. Když tu Jude pronesl:
,,To je dobré jak kurva. Co je kurva, to je dobré.“
Judeho touhy byly víc než zřejmé. Momentálně ale myslel Olinovu bradavici nad levým víčkem. Jakoby se začala hýbat a nervózně sebou vrtět. Řekl jsem si, že kdybych ji Olinovi vyrval, možná by, chudák, zemřel. Ale bůh suď. A tak jsem znovu spustil ke svým oblíbeným chlapcům:
,,Bez ženské to stojí prostě za hovno.“
,,Ale ani chlap není k zahození,“ řekl tajemný hlas.
Rozhlédli jsme se překvapeně kolem sebe, když tu Judeho napadlo se podívat i pod ten kulatý stůl. Řekl:
,,A kurva.“
Shýbli jsme se i já a Olin a spatřili jsme tam dole Černou ovci. Měla vyražené dva přední zuby, asi ještě mléčňáky, ale jinak vypadala celkem obstojně.
,,Co tu děláš!“ zeptal jsem se ji.
,,Nudila jsem se ve škole, a tak jsem se rozhodla, že se stanu stejně
jako vy sockou.“
,,Já ale nejsem socka,“ ohradil se Jude. ,,Já chodím do práce.“
,,A já zase do školy!“ přidal se Olin.
,,Takže jedinou sockou jsi tu ty, Petře?“ vzhlédla ke mně prosebným pohledem zakrnělého trpasličího pudla stiženého navíc psinkou.
,,No, v pravém slova smyslu ne.“ Potáhl jsem dlouze z doutníku. ,,Ještě mám kde hlavu složit, ale do práce samozřejmě nechodím. To Jana, tvoje sestra a moje bejvalka, si to uměla zařídit. Čeká děcko s Radimem. Já čekám zase na socku, abych mohl jít na pivo.“
,,Co kdybychom vypadli z tohoto depresivního doupěte hniloby mužského semene a šli raději na to pivo?“ navrhla Pavla.
,,Nemám peníze,“ odsekl stroze Jude.
,,Jo, a ke všemu se nám chce píchat,“ přidal se Olin.
,,Ale mně bude teprve šestnáct a čekám na toho pravého, a nebo když budu opilá!“ pípla ustrašeně Pavla.
,,Neboj,“ praštil jsem ji přes rameno, až ji to tam trochu zarachotilo. ,,Já je opíchám za tebe. Mně je dvacet pět. Mně to nevadí. Mám totiž věk, kdy by mi měl patřit celý svět.“
Což mi ale náhle připomnělo slova mé ségry:
,,Peťo, ty jednou budeš toho mít tak málo, že se ti to všechno vejde do krabičky od sirek a ještě ti tam zůstane volné místo.“
Stála v mém pokoji a rozhlížela se kolem sebe. Byla tam jedna smradem a špínou napuštěná nevzhledně ztvrdlá ponožka opřená v rohu. Decentní, asi kilogramový, pytel ganji, vodárna a stojan na kytaru za 200pade. Z čehož pro teď na mne padla taková melancholie, až mi na nose naskočil zahnisaný červený pupínek. Nemám totiž žádnou kytaru a navíc na ni ani neumím hrát.
,,Neumím hrát na žádný hudební nástroj!“ zakvílel jsem hlasem plným zoufalství, přičemž jsem si vytrhl chlup z rozkroku, abych se potrestal za projev své ubohosti a slabosti.
,,To my víme,“ řekl Olin, ,,že neumíš na nic hrát, jinak bys byl už přece dávno strašně slavný, skoro jako Hagi.“
,,Jo, to jo,“ přidala se Pavla, vyškrábala se zpod stolu a hodila na něj měšec plný dukátů. Jude si ho změřil okem odborníka, pak chvíli počítal, kolik by za to mohlo být asi tak piv a jestli vyjde i na Startky a nakonec řekl:
,,Nepůjdeme tedy radši do té hospody, než tady kňourat nad nepřítomnou ženskou vagínou?“
,,Promiň, Pavlo,“ uculil se na ni, a už se všichni hrnuli ke dveřím.
Nebude to pro vás ale zase tak lehké, ušklíbl jsem se v duchu od řitního otvoru k prvnímu obratli. Vytáhl jsem 50ti centimetrovou pletací jehlici a zarazil ji Judemu do zadku. Jude se prohl, zatáhl půlky, sevřel vší silou svěrače, otočil se a dal mi otcovsky a s pochopením pár facek.
A tak jsme nakonec přeci jen vyrazili všichni svorně k Pavlíkům, kde už na nás čekal Lojza s rozčepovanými pivy a Mladý vychrtlý Pincek se svojí lesbičkou.
,,A stejně si myslím, že ta prostitutka má koule,“ řekla Pavla, vyzvala ji na pěstní souboj před hospodu a zlepšila mi tím trochu náladu. Chtěl jsem sice řešit chlapsky ženy, ale když je co hulit, pít a fetovat, není nikdy času nazbyt. A tak pevně doufám, že povede se i dnešní večer páteční.
,,Hawk.“ Jak by asi řekl Tašunko-Sapa.
16. ledna 2004
Chlív out
Seděli jsme v pološeru přicmrndle malé místnůstky kolem malého a nakřápnutého kulatého stolu v pruhovaných rozkládacích křesílkách, co někteří pošuci nosí k vodě, sádelnatě v nich dřepí, usmívají se na ženská ňadra a porovnávají je s těmi svými. Taky to tak často dělám.
Kouřili jsme dlouhá Havana. Vyfukovali z úst hustá oblaka namodralého dýmu a do uší nám řvalo v nekonečné smyčce opakující se Promises od Cranberries. Připadalo mi to, jakoby se i strop snižoval. Byl to takový ten všeobjímající stísňující pocit, když ležíte ve vaně a máte kocovinu. Neteče teplá voda, ale vy se vlastně ani stejně nechcete koupat. Ocitnout se tam, bylo s určitostí jen dílem náhody, tajuplných okolností a litrem a půl rumu.
Vzpomínám si, jak se mi kdysi Olin, za rohem Kultury nedaleko Pekla, svěřil:
,,Víš, Petře, miluji vůni svého žaluda. Mám takový malý pokoj a v něm dvoupatrovou postel. Víc se mi tam toho ani nevejde.“ Zapálil jsem si Stařenu, vypadalo to totiž na dlouho, ale chtěl jsem mu dát příležitost, jen ať se vypovídá a já o tom pak nezištně napíšu. ,,Ležím v posteli a jsem vzrušený,“ pokračoval Olin. ,,Dívám se na svůj jako vlašský ořech nateklý a stejně i tak zvrásněný žalud, roztahuji doširoka nozdry a vdechuji. Je mi to ale málo. Potřebuji víc. Jsem na tom doslova závislý, skoro třeba jako někdo na techu. A tak ho prostě natáhnu a přiložím si ho až přímo k nosu...“
,,Oline,“ skočil jsem mu do řeči, protože mě to skutečně k mému překvapení zaujalo, ,,ale to není normální!“
,,Já vím, vždyť se k tomu dostanu. Protože pak mne najednou přepadne deprese jako hrom a já si řeknu: A co když to je, do prdele, nějaká smradlavá úchylka a já jsem úchyl...! A sebere mě to tak, že vstanu z postele, zastrčím si ho do nohavice a jdu do kuchyně. Otevřu ledničku a naberu si plnou velkou lžičku tatarky a začnu ji převalovat v ústech...“
,,Oline, ty na něco narážíš?“
,,Ne, proč?“
,,No, já jen tak. To víš, to ta tatarka. Znal jsem jednu takovou holku, jmenovala se Kristýna a kdysi hodně dávno ji bylo čtrnáct let a nosila ustavičně na zádech takový ten směšný mini baťůžek a pokaždé se tě doslova nalitá stupiditou zeptala: Že nevíš, co v něm mám? Co by tak v něm asi mohla mít, že?“
,,Byl plný prezervativů,“ řekl lakonicky Olin.
,,Tys ji znal?“
,,Ne, proč?“
,,No, já jen tak. Co kdybychom šli na pivo?“
,,Hm, tak jo.“
Ale teď jsme tam seděli, bafali náruživě doutníky a situace byla vskutku vážná. Když tu Jude pronesl:
,,To je dobré jak kurva. Co je kurva, to je dobré.“
Judeho touhy byly víc než zřejmé. Momentálně ale myslel Olinovu bradavici nad levým víčkem. Jakoby se začala hýbat a nervózně sebou vrtět. Řekl jsem si, že kdybych ji Olinovi vyrval, možná by, chudák, zemřel. Ale bůh suď. A tak jsem znovu spustil ke svým oblíbeným chlapcům:
,,Bez ženské to stojí prostě za hovno.“
,,Ale ani chlap není k zahození,“ řekl tajemný hlas.
Rozhlédli jsme se překvapeně kolem sebe, když tu Judeho napadlo se podívat i pod ten kulatý stůl. Řekl:
,,A kurva.“
Shýbli jsme se i já a Olin a spatřili jsme tam dole Černou ovci. Měla vyražené dva přední zuby, asi ještě mléčňáky, ale jinak vypadala celkem obstojně.
,,Co tu děláš!“ zeptal jsem se ji.
,,Nudila jsem se ve škole, a tak jsem se rozhodla, že se stanu stejně
jako vy sockou.“
,,Já ale nejsem socka,“ ohradil se Jude. ,,Já chodím do práce.“
,,A já zase do školy!“ přidal se Olin.
,,Takže jedinou sockou jsi tu ty, Petře?“ vzhlédla ke mně prosebným pohledem zakrnělého trpasličího pudla stiženého navíc psinkou.
,,No, v pravém slova smyslu ne.“ Potáhl jsem dlouze z doutníku. ,,Ještě mám kde hlavu složit, ale do práce samozřejmě nechodím. To Jana, tvoje sestra a moje bejvalka, si to uměla zařídit. Čeká děcko s Radimem. Já čekám zase na socku, abych mohl jít na pivo.“
,,Co kdybychom vypadli z tohoto depresivního doupěte hniloby mužského semene a šli raději na to pivo?“ navrhla Pavla.
,,Nemám peníze,“ odsekl stroze Jude.
,,Jo, a ke všemu se nám chce píchat,“ přidal se Olin.
,,Ale mně bude teprve šestnáct a čekám na toho pravého, a nebo když budu opilá!“ pípla ustrašeně Pavla.
,,Neboj,“ praštil jsem ji přes rameno, až ji to tam trochu zarachotilo. ,,Já je opíchám za tebe. Mně je dvacet pět. Mně to nevadí. Mám totiž věk, kdy by mi měl patřit celý svět.“
Což mi ale náhle připomnělo slova mé ségry:
,,Peťo, ty jednou budeš toho mít tak málo, že se ti to všechno vejde do krabičky od sirek a ještě ti tam zůstane volné místo.“
Stála v mém pokoji a rozhlížela se kolem sebe. Byla tam jedna smradem a špínou napuštěná nevzhledně ztvrdlá ponožka opřená v rohu. Decentní, asi kilogramový, pytel ganji, vodárna a stojan na kytaru za 200pade. Z čehož pro teď na mne padla taková melancholie, až mi na nose naskočil zahnisaný červený pupínek. Nemám totiž žádnou kytaru a navíc na ni ani neumím hrát.
,,Neumím hrát na žádný hudební nástroj!“ zakvílel jsem hlasem plným zoufalství, přičemž jsem si vytrhl chlup z rozkroku, abych se potrestal za projev své ubohosti a slabosti.
,,To my víme,“ řekl Olin, ,,že neumíš na nic hrát, jinak bys byl už přece dávno strašně slavný, skoro jako Hagi.“
,,Jo, to jo,“ přidala se Pavla, vyškrábala se zpod stolu a hodila na něj měšec plný dukátů. Jude si ho změřil okem odborníka, pak chvíli počítal, kolik by za to mohlo být asi tak piv a jestli vyjde i na Startky a nakonec řekl:
,,Nepůjdeme tedy radši do té hospody, než tady kňourat nad nepřítomnou ženskou vagínou?“
,,Promiň, Pavlo,“ uculil se na ni, a už se všichni hrnuli ke dveřím.
Nebude to pro vás ale zase tak lehké, ušklíbl jsem se v duchu od řitního otvoru k prvnímu obratli. Vytáhl jsem 50ti centimetrovou pletací jehlici a zarazil ji Judemu do zadku. Jude se prohl, zatáhl půlky, sevřel vší silou svěrače, otočil se a dal mi otcovsky a s pochopením pár facek.
A tak jsme nakonec přeci jen vyrazili všichni svorně k Pavlíkům, kde už na nás čekal Lojza s rozčepovanými pivy a Mladý vychrtlý Pincek se svojí lesbičkou.
,,A stejně si myslím, že ta prostitutka má koule,“ řekla Pavla, vyzvala ji na pěstní souboj před hospodu a zlepšila mi tím trochu náladu. Chtěl jsem sice řešit chlapsky ženy, ale když je co hulit, pít a fetovat, není nikdy času nazbyt. A tak pevně doufám, že povede se i dnešní večer páteční.
,,Hawk.“ Jak by asi řekl Tašunko-Sapa.
16. ledna 2004
Chlív out
napísanísané:: 16.1.2004
prečítalo:: 1680 ludí