JAK TO VŠECHNO DOBŘE DOPADLO

autor:: Chlív

rubrika:: rozpravky

V jedné zemi žil strašně hodný traumatizovaný drak. Měl trauma ze svého velkého zadku a jeho jedinou útěchou byl zadek princezny Lindy, který byl ještě daleko větší jeho. Jenže, když princezna začala držet dietu. Úplně se mu ztrácela před očima. Seděla před jeho jeskyní a celá se natřásala.

,,Hele, vole podívej, vážím už jenom 120 kilo. Heč!“

Chudákovi drakovi bylo z toho do breku. A začal dokonce zvažovat možnost sebevraždy. Za tím účelem si pořídil dokonce FN Minimi, který si nechal do své jeskyně doručit až z Belgie. Byl to takový obyčejný těžký kulomet, na jehož spolehlivost se vždycky sázelo. Pak ho ale v jeho kamenné sluji jednoho hezkého slunného dne - princezna se venku potila jako to prase, ale shodila další 4 kila, takže ji bylo do zpěvu, jenomže neuměla zpívat a z úst ji vycházel jenom trapně žalostný chrapot, který odehnal všechny slavíky z okolí a přilákal zase na oplátku potkany a tchoře - potulný žid Ahasver a nabídl mu za jeden stříbrný kuchařku od té známé a temnými legendami a zkazkami hrůzostrašnými opředené travičky Magdaleny Dobromily Rettigové nesoucí název DOMÁCÍ KUCHAŘKA PRO VŠECHNY ŽENY SVOBODOMYSLNÉ, OBZVLÁŠTĚ PAK FEMINISTKY SEXEM NEUKOJENÉ. Byla to vlastně spíše taková příručka či zvrhlá bible pro sadomasochistky, ale dal se podle toho upéct dort. Dort tak sladký, že jeden už po prvním soustu dostane cukrovku a jehož hladina diabetes vyskočí na celých 32! Člověk pak nevídaně napuchne, oči vylezou mu z důlků a zastřou se neproniknutelným zeleným zákalem a navíc vás odvezou do nemocnice, kde vám s radostí a excelentní zručností sobě vlastní ušmiknou obé nohy, tj. provedou takzvanou dvojitou amputaci obou nohou. Ženy dokonce někdy přijdou o prsa. Zatímco mužům zase pak narostou a oni jsou nuceni započít nosit podprsenky velikosti přinejmenším pět. Drak se zamyslel, dupl si, že by to nebyl špatný nápad, při té příležitosti zašlápl Ahasvera a ukončil tak jeho nikdy končící trápení věčné poutě světem, přičemž ušetřil dokonce jeden stříbrný. Vzal kuchařku a už se chtěl do toho dát. Jenže neměl hrnec. Náhle zpanikařil tak, že se mu zastavilo srdce a on dostal tak svůj první infarkt za svůj tisíciletý život. Chytil se za prsa a práskl sebou o zem, jen to zadunělo... Naštěstí to ale přežil docela bez újmy.

Princezna uslyšela ten rámus. Nic ji však nenapadlo, ani podívat se jít dovnitř. To tak, prolétlo ji hlavou, ještě mě sní a nebo sežehne plamenem pekelným a já pak skončím v područí šťáv žaludečních a pak jako odpad exkrementní, a nebo jako škvarek, a v tom případě by si mě můj papínek dal na sváču! A tak se jen začala šťourat prstem v nose - její jeden prst vážil dobrých deset kilo. Držela ale tu dietu a hubla a vyčkávala, kdy se jí splaskne zadek natolik, aby jím mohla přivodit šlak drakovy. Zvedla svoji zaťatou pěstičku a pohrozila jí k jeskyni:

,,Z toho se ještě posereš srabe! Takové trauma ti přivodí dozajista smrt a princové konečně nebudou mít strach přijet do našeho království, vést mezi sebou souboje a prolévat svoji krev jenom proto, aby mě mohli požádat o ruku... Ale to já se budu muset ještě móc dobře rozmyslet. SAKRA.“

I když, vrtlo ji hlavou, papínek říká, že to je tou nadváhou. Že prý k nám nikdo nejezdí jenom kvůli tomu, že i kdyby přijeli tři dohromady, bylo by jich na mě málo...! A při tomto vědomí se rozštěkala.

Drak se mezitím rozdýchal. Vzal nasraně tu kuchařku Rettigové a rozhodl se, že jednodušší bude, když jí umlátí princeznu k skonu a bude konečně pokoj! Zatřepotal svými drobnými křidélky a vyletěl ven, aby tak s okamžitou platností učinil.

Když tu kde se vzal, tu se vzal bílý rytíř Osvoboditel na pěti statných bílých ořích - ale i tak se zdálo, že je jich pořád tak nějak počet nedostačující. Zakousl se do dortíku, z úst vyplivl kečup a zaryčel hlasem pětiletého bohatýra něco tohoto verbálního významu, jež byl dozajista značně objevným:

,,Žvatly, žvatly, žvatly.“

Drak se po něm ohnal kuchařkou a vyrazil mu tak dortík z ruky. To prince nasralo natolik, že vykřikl:

,,Hují! Hují!“

Vytáhl zpoza blyštivého brnění pistoli Spitfire 9 mm Parabellum a prostě ho s ledovým klidem otřelého gangastera přelomu let 20tých a 30tých století dvacátého odpravil několika zběžně mířenými ranami přímo do srdce a prostřed čela. Pak skočil na princeznu, znásilnil ji a odjel zase zpátky domů. Princezna časem zase natekla a její papínek byl rád, že bude dědečkem, i když to bude tedy parchantě, ale navíc se zbavili konečně draka a i nějaký ten dědic z toho celého podniku bude, takže to vlastně všechno dobře dopadlo... Blahoslaveni budiž bílí rytíři.

5. ledna 2004

Chlív out

napísanísané:: 5.1.2004

prečítalo:: 1550 ludí